-14. června 2022-

Předseda Českého báňského úřadu Ing. Martin Štemberka, Ph.D., (vlevo) Ing. Pavel Šeldbauer a Ing. Petr Hübner z vedení těžební organizace Sklopísek Střeleč, a.s., (uprostřed) a Bc. Martin Půta, hejtman Libereckého kraje (vpravo) v areálu lomu v Hrdoňovicích.

 Předseda Českého báňského úřadu Ing. Martin Štemberka, Ph.D. v průběhu slavnostního zahájení dokončené investice ocenil přístup těžební organizace Sklopísek Střeleč, a.s., k hospodárnému využívání jedinečného ložiska sklářských a slévárenských písků v České republice. Přičemž hospodárným dobýváním se podle horního zákona zejména rozumí dodržování zásad báňské technologie, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a vyloučení neodůvodněných nepříznivých vlivů na pracovní a životní prostředí. Zároveň předseda úřadu vyzdvihl odpovědný přístup vedoucích zaměstnanců k zaměstnancům a k životnímu prostředí v místě podnikání. Nově zprovozněný technologický uzel nazvaný „MLÝN č. 3“ završuje těžební organizací vložené investice do rozšíření úpravy mletých písků. Jedná se o největší projekt, kterému zejména předcházely nemalé investice do separace těžkých minerálů, samostatné technologie drcení písků, nových dopravních cest a zásobníků.

Český báňský úřad jako odvolací správní orgán dne 10. června 2022 v souladu se zákonem rozhodl o odvolání proti rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh k těžbě štěrkopísků a zahájil doručování rozhodnutí o odvolání účastníkům řízení. 

Při rozhodování o odvolání 30 odvolatelů musel Český báňský úřad respektovat závazný právní názor uvedený v rozsudku Krajského soudu v Brně (č. j. 31 A 112/2020-404), kterým bylo zrušeno předchozí rozhodnutí Českého báňského úřadu v předmětné věci. Po důkladném vyhodnocení shromážděných odborných podkladů rozhodnutí, zejména závazných stanovisek dotčených orgánů a několika znaleckých posudků, dospěl Český báňský úřad k závěru, že v odvolacím řízení nebyl dán objektivní a zákonný důvod ke zrušení odvoláními napadeného rozhodnutí.

Český báňský úřad z uvedených důvodů rozhodl v několika výrocích tak, že:

1. Rozhodnutí obvodního báňského úřadu doplnil o jednu podmínku, která zní: „Hornická činnost dle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, nebude prováděna v území koridoru územní rezervy pro průplavní spojení D-O-L vymezeném v účinné územně plánovací dokumentaci“.

(ke změně napadeného rozhodnutí došlo na základě žádosti Českého báňského úřadu o doplnění závazného stanoviska vydaného Krajským úřadem Zlínského kraje)

2. Odvolání 12 odvolatelů zamítl a napadené rozhodnutí obvodního báňského úřadu ve zbytku potvrdil.

(důvodem zamítnutí odvolání ostatních odvolatelů, které se převážně týkalo ovlivnění kvality a množství vod vodního zdroje Bzenec-komplex změnou rozhodnutí o využití území k těžbě štěrkopísků byla skutečnost, že Český báňský úřad vycházel ze znaleckých posouzení a posouzení odborné otázky dotčenými orgány státní správy)

3. Odvolání 18 odvolatelů jako nepřípustná zamítl.

(v návaznosti na soudem zdůrazněné nenaplnění zákonných podmínek pro účastenství v řízení, zejména nedodržení zákonné lhůty pro přihlášení se do řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí)

Rozhodnutí o odvolání doručované veřejnou vyhláškou je v plném znění dostupné na odkazu Úřední deska - Aktuální (cbusbs.cz)).

Dne 2. června 2022 se uskutečnilo setkání předsedy Českého báňského úřadu pana Ing. Martina Štemberky, Ph.D. a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost paní Ing. Dany Drábové, Ph.D., na kterém bylo vyhodnoceno plnění Dohody o součinnosti obou úřadů za rok 2021.

Na závěr jednání bylo podepsáno Memorandum k plnění Dohody, v němž obě strany konstatují, že Dohoda je plněna v celém rozsahu a úroveň spolupráce je na vysoké úrovni.

Obě strany vyjádřily vůli pokračovat v dosavadní úspěšné vzájemné spolupráci i v dalším období.

Foto: Ing. Dana Drábová, Ph.D. a  Ing. Martin Štemberka, Ph.D.  při podpisu Memoranda.

Ve Sbírce zákonů byla dne 25. května 2022 zveřejněna vyhláška Českého báňského úřadu č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami a o změně některých právních předpisů.

Přínosy nové vyhlášky spočívají v tom, že:

1. Nahrazuje požadavky stávajících vyhlášek

• č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních,
• č. 202/1995 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem,
• č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice,
• č. 75/2002 Sb. o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.

2. Upravuje

• požadavky na odbornou způsobilost osob k řízení a vykonávání činností na elektrických zařízeních,
• požadavky na práci na (vyhrazeném) elektrickém zařízení a jeho obsluhu z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (práce na vyhrazeném elektrickém zařízení bez napětí, v blízkosti nekrytých živých částí pod napětím a pod napětím – příkaz B) a dále, že stanovuje požadavky na vyhrazená elektrická zařízení před jejich uvedením do provozu a při jejich provozování (montáž, opravy, revize, zkoušky, kontroly …),
• povinností organizace při zajišťování odborné způsobilosti osob k činnostem na elektrických zařízeních, jako jsou požadavky na zkušební komise, obsah zkoušek, obsah dokladu o odborné způsobilosti apod.

3. Zjednodušuje činnost na elektrických zařízeních, mj. tím, že požadavky k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci na elektrických zařízeních stanovuje v jediné komplexní vyhlášce.

S novou vyhláškou souvisí další změny

Ve sbírce zákonů byla dne 25. května 2022 zveřejněna vyhláška Českého báňského úřadu č. 124/2022 Sb., kterou se mění některé vyhlášky související s vyhláškou o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami, která mění další báňské vyhlášky:

• č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů,
• č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdějších předpisů,
• č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění pozdějších předpisů,
• č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů.

Stěžejní změny báňských vyhlášek spočívají v tom, že:

1. Sjednocují terminologii

• u vymezených osob zajišťujících činnosti na elektrotechnických zařízeních (vedoucí elektrotechnik),
• s jinými předchozími vyhláškami.

2. Stanovují požadavky

• na složení ovzduší v podzemí, zejména nové s EU jednotné limity oxidu uhelnatého CO, oxidu uhličitého CO₂, sirovodíku H₂S a oxidů dusíku NO_X ode dne účinnosti vyhlášky a následně ode dne 22. srpna 2023,
• na obsluhu zařízení.

3. Upravují nároky na inspekční službu (vyhláška č. 26/1989 Sb.).

 - 12. května 2022 - 

Po dvou letech předseda Českého báňského úřadu Ing. Martin Štemberka, Ph.D., předal resortní medaile „Záchranářský záslužný kříž“ navrženým báňským záchranářům z Hlavní báňské záchranné stanice Most a Hlavní báňské záchranné stanice Praha. Ocenění převzali záchranáři, kteří byli nominování v roce 2020 a 2021.

Zlatý Záchranářský záslužný kříž obdrželi báňští záchranáři R. Slabák a J. Vostrý.

Stříbrný Záchranářský záslužný kříž obdrželi báňští záchranáři S. Sehnal, P. Pleyer, Ing. Modroch a M. Hejný.

Bronzový Záchranářský záslužný kříž obdrželi báňští záchranáři M. Maleček, V. Marvánek, M. Hájek, L. Šimáně, P. Praský a P. Vitovský.

Dne 10. května 2022 zasedala komise pro vyhodnocení a udělení ceny „Zlatý Permon“ za rok 2021, ceny za bezpečnost v hornictví, podzemním stavitelství a ostatních činnostech dozorovaných orgány státní báňské správy.

Cena je zřízena Českým báňským úřadem, Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu a Odborovým svazem Stavba České republiky a je udělována za výsledky na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Cena je udělována ve třech kategoriích, členěných podle počtu zaměstnanců. V hodnoceném roce splnilo náročné podmínky soutěže celkem 27 organizací.

Na základě vyhodnocení výsledků komise rozhodla takto:

V kategorii do 50 zaměstnanců zvítězila organizace Cement Hranice, akciová společnost, v kategorii od 51 do 500 zaměstnanců organizace LAMA GAS & OIL s.r.o. a v kategorii nad 500 zaměstnanců organizace DIAMO, státní podnik, odštěpný závod DARKOV.

Ceny budou představiteli zřizovatelů předány v průběhu měsíce června t.r.

6. května 2022

Po dvou letech předseda Českého báňského úřadu Ing. Martin Štemberka, Ph.D., předal resortní medaile „Záchranářský záslužný kříž“ navrženým báňským záchranářům z Hlavní báňské záchranné stanice Ostrava a Hlavní báňské záchranné stanice Hodonín.

Zlatý Záchranářský záslužný kříž obdrželi M. Jakubčík, R. Kocián, M. Kolpák, Ing. K. Uher, Z. Chvojka, I. Vasil, A. Hrabal, M. Černin a R. Knopp.

Stříbrný Záchranářský záslužný kříž obdrželi I. Kabourek, Ing. R. Duchoň, R. Garba,
Ing. S. Honzík, V. Opolský, L. Giemza, I. Nečas, P. Szwancar, Š. Klčo, L. Laník, V. Hantl
a J. Vlasák.

Bronzový Záchranářský záslužný kříž obdrželi S. Šmída, S. Kramář,  M. Čedlík, K. Margieta, P. Mrnuštík, M. Sova, D. Šrubař, M. Pokorný, Z. Uhlíř, DIS, R. Gociek, R. Kašpar,
Ing. L. Bortel, A. Kopeć, P. Popp, Ing. M. Hahn, B. Funk, K. Willerth, J. Gebauer, L. Lejba,
B. Piskiewicz, P. Klíma, P. Plocek, R. Pukančík, J. Nyklíček, V. Soltész, P. Jaššo a V. Urban.

Dne 24. března 2022 se uskutečnilo setkání předsedy Českého báňského úřadu Ing. Martina Štemberky, Ph.D., a předsedy Odborového svazu Stavba Ing. Pavla Zítka, na kterém bylo vyhodnoceno plnění Dohody o vzájemné spolupráci ČBÚ a OS Stavba za rok 2021 na úseku bezpečnosti práce.

Ve společném memorandu obě strany konstatují, že dohoda je plněna v celém rozsahu a vyjádřily vůli pokračovat v dosavadní úspěšné spolupráci i v dalším období.

Foto: zleva Ing. Martin Štemberka, Ph.D., Ing. Pavel Zítko

Dne 22. března 2022 se uskutečnilo jednání mezi předsedou Českého báňského úřadu panem Ing. Martinem Štemberkou, Ph.D. a předsedou Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu panem Rostislavem Paličkou, na kterém byla vyhodnocena spolupráce na úseku bezpečnosti a ochraně zdraví při práci za rok 2021.

Obě strany ocenily, že v roce 2021 nedošlo při výkonu hornické činnosti k žádnému smrtelnému pracovnímu úrazu.

Zleva foto č.1 a č.2: Martin Štemberka, předseda Českého báňského úřadu a Rostislav Palička, předseda OS PHGN při podpisu protokolu.

Zleva foto č.3: Dušan Havel, Pavel Dvořák, Radim Mžyk, Martin Štemberka, Rostislav Palička, Jiří Waloszek, Josef Zelenka, Ivo Kavka

Český báňský úřad eviduje údaje o pracovních úrazech, ke kterým dochází v hornictví, zejména při těžbě nerostných surovin a nakládání s výbušninami. Z dosud ohlášených údajů o pracovních úrazech plyne, že v průběhu předchozího kalendářního roku 2021 není Českým báňským úřadem v hornictví evidován smrtelný úraz.

Pohled na vývoj počtu smrtelných úrazů v hornictví v předchozích 10 letech naznačuje, že udržení nulového počtu smrtelných úrazů je a bude velkou výzvou.

K vývoji smrtelné úrazovosti v hornictví předseda Českého báňského úřadu Ing. Martin Štemberka, Ph.D., uvedl: „Nulový počet smrtelných úrazů v hornictví, a také při používání a výrobě výbušnin v roce 2021 je velmi dobrá zpráva především s ohledem na vysokou míru rizika, které tyto činnosti přináší. Svědčí to o vysoké úrovni bezpečnosti práce v dozorovaných společnostech, na které se podílí i neustálý a důsledný tlak báňského úřadu v této oblasti.

Přestože výsledky minulého roku i vývoj za poslední léta ukazuje, že počet smrtelných úrazů dlouhodobě osciluje kolem minimální hodnoty, není to důvod ani k uspokojení ani k polevení v úsilí o bezpečná pracoviště. Je také stále nutné připomínat, že tak rizikové činnosti jako jsou hornictví nebo výroba a používání výbušnin má jediná mimořádná událost potenciál ohrozit relativně velký počet osob. Přeji si, aby nulový počet smrtelných úrazů nebyl vnímán jako úspěch, ale jako normální stav, o kterém budeme informovat každý rok.“