V Praze dne 25. ledna 2024. V týdeníku REFLEX 4/2024 byl zveřejněn článek Adély Knapové pod názvem „Hoří, má Ostravo“, kde byla mj. publikována informace „…Báňský úřad nám ovšem do uzávěrky na dotazy neodpověděl, a tak lze stěží říct, jak aktivní roli v tom všem hraje…“, která neodpovídá skutečnosti.

• Redaktorka Adéla Knapová dne 11. ledna 2024 požádala tiskového mluvčího Českého báňského úřadu o zodpovězení 4 otázek s termínem „do večera dne 16. ledna 2024“.
  Tiskový mluvčí na e-mailovou adresu redaktorky Adély Knapové zaslal odpovědi na všechny položené otázky dne 16. ledna 2024 v 15:57 hod.
• Tiskový mluvčí ani následující den 17. ledna 2024 neobdržel od redaktorky REFLEXu žádnou informaci o tom, zda obdržela odpovědi Českého báňského úřadu. Proto byla tiskovým mluvčím znovu oslovena následujícím textem:

 „Dobrý den, vážená paní redaktorko,

včera jsem Vám e-mailem zaslal odpovědi na několik dotazů, avšak dosud jsem od Vás neobdržel žádnou zpětnou vazbu.

Prosím pouze o potvrzení, že jste naše odpovědi obdržela.

Pokud budete mít doplňující otázky k obsahu našeho předchozího sdělení, rád Vám kdykoliv pomohu.

Hezký zbytek dne.

B. Machek“

Současná role obvodního báňského úřadu na Heřmanickém odvalu (a na jiných úložných místech těžebního odpadu) vznikla přijetím zákona o těžebních odpadech, a je v tomto zákoně přesně definována. Obvodní báňský úřad schvaluje provoz úložného místa podle předepsané dokumentace a přiložené k žádosti.  Z obsahu komunikace s redaktorkou REFLEXu Český báňský úřad vyjímá:

• „Podstatné na tom je, že veškeré kompetence obvodního báňského úřadu se vztahují pouze k těžebním odpadům.“
• „Řešení jiných „netěžebních“ odpadů není v kompetenci obvodního báňského úřadu, byť by se s nimi nedovoleně nakládalo na úložném místě těžebního odpadu (zákon k němu obvodnímu báňskému úřadu nedává potřebné nástroje).“
• „V případě Heřmanického odvalu byl obvodní báňský úřad upozorněn na výskyt hořlavých materiálů, které nejsou těžebním odpadem, a právě proto požádal o součinnost Českou inspekci životního prostředí.“

Český báňský úřad je přesvědčen, že redaktorce REFLEXU poskytl informace včas a v požadovaném rozsahu.

Obsah e-mailové korespondence a odpovědi na redaktorkou týdeníku REFLEX položené otázky je k dispozici u tiskového mluvčího Bohuslava Machka (tel. 724 206 588 nebo e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ).

Praha, 18. prosince 2023 – Na dobu pět let byl podruhé Ing. Martin Štemberka, Ph.D., jmenován do funkce předsedy Českého báňského úřadu usnesením vlády ze dne 15. listopadu 2023 č. 849 s účinnosti dne 1. prosince 2023.

Začátkem prosince předseda Českého báňského úřadu na doporučení výběrové komise jmenoval na dobu 5 let dva nové předsedy obvodních báňských úřadů.

• Ing. Zbyška Folwarczneho, MBA, do funkce předsedy Obvodního báňského úřadu pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého. Od nově nastupujícího předsedy očekává, že přinese své odborné zkušenosti zejména v oblasti zahlazování škod po těžbě černého uhlí.
• Ing. Marka Vavroucha do funkce předsedy Obvodního báňského úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského. Ing. M. Vavrouch přináší svou odbornost a schopnost řešit aktuální výzvy především v oblasti těžby stavebních materiálů v těchto krajích.

Obě změny ve vedení obvodních báňských úřadu jsou účinné ode dne 1. ledna 2024.

Na základě pozvání vrcholných představitelů hasičského záchranného sboru se předseda Českého báňského úřadu zúčastnil spolu s dalšími členy vedení slavnostní mše u příležitosti svátku sv. Barbory. Sv. Barbora je patronkou nejen horníků, ale i hasičů a dalších profesí. Mše se uskutečnila dne 4. prosince 2023 v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Průběh mše lze shlédnout na https://www.hzscr.cz/clanek/mse-u-prilezitosti-svatku-sv-barbory-on-line.aspx

Praha, 11. prosince 2023 - Předseda Českého báňského úřadu Ing. Martin Štemberka, Ph.D., ve dnech 28. a 30. listopadu 2023 předal resortní medaile “Záchranářský záslužný kříž” 42 báňským záchranářům, kteří se vyznamenali při záchraně života nebo majetku v hornických provozech. Slavnostní předání resortní medaile báňským záchranářům z hlavních báňských záchranných stanic v Hodoníně, Mostě a Ostravě proběhlo na zámku v Litvínově a v hornickém muzeu na Landeku.

“Resortní medaile “Záchranářský záslužný kříž” je nejvyšším báňským oceněním, které vyjadřuje uznání a vděk za statečnost, obětavost a odbornost báňských záchranářů, kteří riskují své životy, aby pomohli svým kolegům v nebezpečí. Tato medaile má dlouhou a čestnou tradici. „Je mi ctí a potěšením, že mohu ocenit tyto hrdiny, kteří jsou vzorem pro celé hornictví,” řekl mj. předseda Českého báňského úřadu.

• Ocenění „Záchranářský záslužný kříž zlatý“ převzali báňští záchranáři J. Šulej, P. Hejna a P. Szwanczar.
• Ocenění „Záchranářský záslužný kříž stříbrný“ převzali báňští záchranáři J Janoušek, V. Šimek, R. Zuczek, D. Barchanský, P. Plocek, Ing. M. Michalčák a L. Niče.
• Ocenění „Záchranářský záslužný kříž bronzový“ převzali báňští záchranáři L. Hanák, T. Rodák, Ing. M.Piškula, I. Petrák, P. Hrubý, P. Škola, J. Hanzal, M. Psota, M. Kukučík, M. Lutonský, Bc. M. Jurik, P. Franče, S. Gabriel, M. Sabo, J. Martynek, Mgr. M. Dvořák, J. Pokorný, P. Koruna, P. Pawlus, V. Belan, E. Pietrasz, M. Čajdík, P. Senčík, J. Hladík, M. Jančo, V. Potůček, T. Sedláček, F. Branda, F. Pavlič, J. Szymon, M. Mareš a D. Gábor.

Důvod a kritéria pro udělení medaile.

Resortní medaile je udělována za výjimečné zásluhy při záchraně života nebo majetku projevené při zásahu báňských záchranářů, při cestě k zásahu nebo při výcviku. Může být udělena i za zvláštní zásluhy o zvýšení odborné úrovně báňské záchranné služby nebo záchranářské taktiky, a to při splnění podmínky nejméně 10 let činnosti v báňské záchranné službě.

 Fotografie oceněných báňských záchranářů

Obrázek 1 Předseda Českého báňského úřadu v hornickém muzeu na Landeku při slavnostním proslovu.

Obrázek 2 Předseda Českého báňského úřadu v průběhu udělování resortní medaile v hornickém muzeu na Landeku.

Obrázek 3 Ocenění báňští záchranáři na zámku v Litvínově.

Obrázek 4 Předseda Českého báňského úřadu blahopřeje oceněnému báňskému záchranáři v hornickém muzeu na Landeku.

Obrázek 5 Předseda Českého báňského úřadu na zámku v Litvínově při slavnostním proslovu.

Obrázek 6 Předseda Českého báňského úřadu v průběhu udělování resortní medaile v litvínovském zámku.

Obrázek 1 Předseda Českého báňského úřadu Ing. Martin Štemberka, Ph.D., zahajuje 27. setkání předních zástupců evropských báňských správ.

Ve dnech 18. – 20. září 2023 se uskutečnilo 27. setkání předních zástupců státních báňských správ evropských zemí. Jednání se zúčastnili zástupci příslušných institucí z Německa (spolkové ministerstvo, Sasko, Braniborsko), Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Slovinska, Srbska, Finska, Estonska, Rakouska, Spojeného království a z České republiky.

Cílem setkání bylo podat přehled o činnosti báňských správ, jejich zkušenostech, úkolech a organizační struktuře v jednotlivých evropských zemích.

V rámci jednání, které se uskutečnilo na Českém báňském úřadu, se účastníci setkání také vzájemně informovali o aktuálních otázkách v oblasti nakládání s nerostným bohatstvím, výbušninami, jakož i o poznatcích z výkonu dozoru báňských správ nad bezpečností práce a provozu.

Na závěr společného setkání bylo předními zástupci příslušných institucí podepsáno společné memorandum.

Obrázek 2 V průběhu diskuze prof. Dr. Bernhard Cramer, zástupce Saska.

Obrázek 3 Předseda Českého báňského úřadu Ing. Martin Štemberka, Ph.D., a další přední zástupci evropských báňských správ před podpisem společného memoranda.

Ve Sbírce zákonů byl dne 23. června 2023 pod číslem 179/2023 Sb. zveřejněn zákon, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě,
ve znění pozdějších předpisů. Změna zákona přináší optimalizaci struktury státní báňské správy a snížení administrativní zátěže podnikatelům v oblasti nakládání s výbušninami.

Optimalizace struktury státní báňské správy:

Změnou zákona v oblasti působnosti státní báňské správy dochází ke sloučení obvodních báňských úřadů se sídlem v Liberci a Hradci Králové. Příčinou provedené změny je ukončení těžby uranových rud a postupná likvidace dolů v kraji Vysočina. Tím obvodní báňský úřadu se sídlem v Liberci přichází o část speciální působnosti.

V této souvislosti prostřednictvím odkazu Upozornění na novelu zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších přepisů. (cbusbs.cz) podrobněji informujeme:

• o úředních hodinách podatelny v Liberci, která bude fungovat po dobu přechodného období,
• kontaktních údajích na obvodní báňský úřad s novou působností pro území krajů Královéhradeckého, Pardubického, Libereckého a Vysočina, se sídlem v Hradci Králové.

Snížení administrativní zátěže podnikatelům

Změna zákona přináší v oblasti nakládání s výbušninami další změny:

• Subjekty disponující povolením vývozu a dovozu výbušnin již nebudou po skončení kalendářního pololetí povinny oznamovat Českému báňskému úřadu transakce s výbušninami uskutečněné v předcházejícím kalendářním pololetí; s ohledem na přechodné ustanovení k danému zákonu bude posledním oznámením oznámení (podané ve lhůtě
  do 30. ledna 2024) za druhé kalendářní pololetí roku 2023. Český báňský úřad totiž bude kontrolovat plnění podmínek vydaných povolení vývozu a dovozu výbušnin zejména s využitím údajů z podaných celních prohlášení od celních úřadů.
• Zákon mění periodu pro oznamování transakcí uskutečněných v rámci vydaných povolení nabývání, předávání a tranzitu výbušnin z pololetní na roční (s lhůtou podání 30 dnů
  po skončení kalendářního roku). V té souvislosti není nutné Českému báňskému úřadu v průběhu července 2023 oznamovat transakce uskutečněné za první kalendářní povolení roku 2023, postačí oznámení podat až v průběhu ledna 2024 za celý kalendářní rok 2023. Český báňský úřad samozřejmě nebude odmítat oznámení za první kalendářní pololetí 2023 a druhé kalendářní pololetí 2023 podaná samostatně.
• Zákon rovněž zefektivňuje řízení o vydání povoleních vývozu a dovozu výbušnin. Zkracuje se lhůta pro uplatnění stanovisek dotčených orgánů státní správy a zpravodajských služeb na 20 dnů a současně se zavádí režim „tichých souhlasů“, tj. neuplatní-li dotčený orgán státní správy nebo zpravodajská služba své stanovisko, platí, že s požadovaným vývozem nebo dovozem výbušnin souhlasí.

Hornický kongres 2023 v Kutné Hoře s podtitulem Nerostné suroviny ve 21. století (vize a skutečnost) proběhl ve dnech 15. a 16. června 2023 pod záštitou prof. Ing. Hany Staňkové, Ph.D., děkanky Hornicko-geologické fakulty, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Ing. Martina Štemberky, Ph.D., předsedy Českého báňského úřadu.

_{Obrázek 1 Pohled do kongresového sálu Galerie Středočeského kraje.}

V rámci kongresu byly vyhlášeny a předány ceny soutěže Zlatý Permon. Tato prestižní cena byla již před 20 lety zřízena Českým báňským úřadem, Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu a Odborovým svazem Stavba České republiky jako projev uznání za dosažení vynikajících výsledků v oblasti bezpečnosti v hornictví.

Cenu za bezpečnost v hornictví převzali z rukou předsedy ČBÚ, předsedy OS PHGN a předsedy OS Stavba ČR vrcholoví manažeři vítězných společností:

• Velkolom čertovy schody, a.s.
• EUROVIA Kamenolomy, a.s.
• Sev.en Inntech a.s.

_{Obrázek 2 Ing. Martin Štemberka, Ph.D., blahopřeje Ing. Igorovi Novákovi z Velkolomu Čertovy schody, a.s. k vítězství v 1. kategorii soutěže v bezpečnosti v hornictví „Zlatý Permon“.}

_{Obrázek 3 Ing. Michael Junge, ředitel společnosti EUROVIA Kamenolomy, a.s., s cenou "Zlatý Permon"
společně se zřizovateli ceny. Zleva Ing. Pavel Zítko, předseda OS STAVBA, pan Rostislav Palička, předseda OS PHGN
a Ing. Martin Štemberka, Ph.D., předseda ČBÚ.}

_{Obrázek 4 Za Sev.en Inntech, a.s., člen skupiny Sev.en, Ing. Pavel Kounovský, Ph.D., přebírá skulpturu Zlatého Permona
z rukou Ing. Martina Štemberky, Ph.D.}

Pracovní část kongresu byla rozčleněna do čtyř sekcí:

• ochrana a využití nerostného bohatství,
• udržitelný rozvoj v hornictví,
• zlepšování pracovního prostředí v hornictví při nakládání s výbušninami a souvisejících oblastech,
• věda, výzkum, inovace a vzdělávání v hornictví.

_{Obrázek 5 Ing. Martin Štemberka, Ph.D., předseda Českého báňského úřadu při úvodním projevu, který se zabýval aktuálními otázkami českého hornictví.}

Předseda Českého báňského úřadu v úvodu nastínil, že zásadními výzvami, které české hornictví v nejbližší budoucnosti čekají bude zdárný průběh útlumu uhelného hornictví a pomoc při dosažení shody celé společnosti na tom, že využívání vlastních strategických a stavebních surovin a s ním spojené negativní dopady jsou nezbytnou cenou za konkurenceschopnost země.

Při hledání optimální cesty k využívání domácích surovin je pak nutné neustále hledat odpověď na tři otázky co vytěžit, jak vytěžit a kam je dodat.

• Co znamená rozhodovat jaké nerostné suroviny a v jakém množství těžit na základě analýzy jejich domácí spotřeby.
• Jak znamená rozhodnutí, jakou technologií úpravy či zušlechtění nerostnou surovinu v požadovaném množství a s minimálními dopady na životní prostředí vyrobit.
• Kam dodat znamená zjistit, kde je místo spotřeby nerostných surovin a jakými cestami je tam dopravit, s důrazem na nejmenší zátěž životnímu prostředí.

Společnost Gravitricity Ltd mezi prvními v ČR představila obecný princip gravitačního úložiště energie v jamách uzavíraných dolů.  V posledních dnech se zvyšuje zájem médií o gravitačního úložiště energie a bohužel, s tímto zájmem se množí nepřesné informace ohledně překážek, které tomuto záměru údajně kladou báňské předpisy.

Zpravodajský portál iDNES jako první na odkazech:

Darkov může přijít o první „jámu s energií“ na světě. Gravitační úložiště naráží - iDNES.cz
O gravitační elektrárně na Dole Darkov se jedná, stavbu by mohl ohrozit plyn - iDNES.cz

na základě některých tvrzení zástupců společností zveřejnil, že gravitačnímu úložišti energie v jámě uzavíraného dolu brání báňské předpisy.

 Spornou otázku, kterou společnost Gravitricity Ltd při realizaci svého záměru řeší nezpůsobují báňské předpisy, ale způsob, jakým chce společnost svůj záměr realizovat.

Společnost chce své zařízení instalovat v provozovaném dole, který dosud nebyl zlikvidován, tzn. nebyl uveden do stavu, který by pro své okolí byl bezpečný. Je lhostejné, že v tomto dole již neprobíhá těžba. V nezlikvidovaném dole bez těžby je sice pravděpodobnost vzniku závažné události nižší, není však zdaleka nulová. Všechny doly Ostravsko-karvinského revíru jsou zařazeny jako doly s nebezpečím výbuchu metanu a s nebezpečím průvalů vod. Z toho důvodu v nich musí být dodržována bezpečnostní opatření i v průběhu likvidace. Jáma musí být větrána, aby v ní nedocházelo k hromadění výbušných plynů a musí z ní být čerpána voda.

O tom, že tato nebezpečí jsou reálná, svědčí závažné události, ke kterým došlo v minulosti. Následky jedné z takové události jsou zřejmé z níže uvedené fotografie.

_{Stav objektu bezprostředně po výbuchu, kde v roce 1996 došlo v průběhu likvidace jámy k výbuchu nahromaděného metanu v podpovrchovém kanále a v suterénu objektu kantýny. Příčinou výbuchu byly neodvětrávané prostory a absence opatření k zamezení vstupu nepovolaných osob do suterénu budovy kantýny a jámy. Provozované el. zařízení a rozvody el. instalace neodpovídaly požadavkům pro provoz v prostředí s nebezpečím výbuchu metanu. Následkem výbuchu nahromaděného metanu došlo k hromadnému pracovnímu úrazu, přičemž jeden úraz byl smrtelný, 2 pracovní úrazy byly závažné a 5 pracovních úrazů bylo zařazeno mezi ostatní.                    Zdroj: ZdařBůh.cz}

Ne náhodou velká část jam také následně slouží k těžbě metanu, který se v nich hromadí při výkyvech atmosférického tlaku. Dokonce i nijak nevyužívané již zlikvidované jámy jsou vybaveny zařízeními, které brání hromadění výbušných plynů.

Pokud by se společnost Gravitricity Ltd chtěla vyhnout nutnosti dodržovat báňské předpisy, potom musí místo instalace svého zařízení v provozovaném dole docílit dohody s majitelem jámy, aby místo její likvidace jámu převedl do tzv. „jiného využití“, který zákon předvídá.

To probíhá tak, že se zlikviduje celý důl s výjimkou jámy. Jáma se bezpečně stavebně oddělí od zlikvidovaného dolu. Jáma tak přestává být důlním dílem z pohledu báňských předpisů a stává se podzemním objektem, jehož provoz se přestává řídit báňskými předpisy.

Z uvedeného je zřejmé, že realizace projektu gravitačního úložiště energie nevyžaduje prodloužení likvidace dolu, ale naopak vyžaduje ze strany majitele dolu změnu způsobu likvidace (tak, aby nezahrnovalo zásyp jámy) a její urychlení, aby se mohla jáma stát co nejdříve stavbou a mohla začít sloužit novému účelu. Takovému postupu báňské předpisy nebrání.

Dne 23. března 2023 se uskutečnilo setkání předsedy Českého báňského úřadu Ing. Martina Štemberky, Ph.D. a předsedy Odborového svazu Stavba Ing. Pavla Zítka, na kterém bylo vyhodnoceno plnění Dohody o vzájemné spolupráci ČBÚ a OS Stavba za rok 2022 na úseku bezpečnosti práce.
Ve společném memorandu obě strany konstatují, že dohoda je plněna v celém rozsahu. Obě strany vyjádřily vůli pokračovat v dosavadní úspěšné spolupráci i v dalším období.

Zleva foto č.1 a 2: Pavel Zítko, Martin Štemberka

Zleva foto č.3: Zdeněk Švehla, Pavel Zítko, Martin Štemberka, Radim Mžyk, Pavel Dvořák, Dušan Havel

Dne 21. března 2023 se uskutečnilo jednání mezi předsedou Českého báňského úřadu panem Ing. Martinem Štemberkou, Ph.D. a předsedou Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu panem Rostislavem Paličkou, na kterém byla vyhodnocena spolupráce na úseku bezpečnosti a ochraně zdraví při práci za rok 2022.

Obě strany ocenily dosavadní spolupráci a vysokou úroveň bezpečnosti práce ve složitých podmínkách hornické profese a projevily vůli pokračovat v této spolupráci i v následujícím období.

Zleva foto č.1 a č.2: Martin Štemberka, předseda Českého báňského úřadu a Rostislav Palička, předseda OS PHGN při podpisu protokolu.
Zleva foto č.3: Dušan Havel, Pavel Dvořák, Radim Mžyk, Martin Štemberka, Rostislav Palička, Jiří Waloszek, Josef Zelenka, Ivo Kavka